tenhle nadpis měl vymyslet Matěj…

„Uf!! Ty Blááho! Ty vole! Konečně v normální posteli!!! AuuuUu!“

Asi takhle a snad ještě emotivněji bych popsala moje pocity po 48 hodinovém „letu“ z Prahy do Aucklandu.

Nikdy jsem tak dlouho neletěla. Moje osobní maximum byly 4 hodiny. Po 5ti hodinách v letadle jsem nevěděla jak si lehnout, sednout, stoupnout, polo sedo-lehnout. Prostě co mám dělat se svým tělem. K tomu se přidala i změna času, tudíž moje tělo a vlastně ani mozek netušili jak je možný, že když jsme vyrazili v 10hodin ráno z Frankfurtu a letíme celý den, přistáli jsme při svítání v Taipei a byl zase den.

Půlku taiwanského dne jsem prospala. A musím podotkout, že královsky. Miluji letiště Taipei! Můžete se tam jako transfer cestující osprchovat v luxusních sprchách dají vám parádní shower gel a šampón, ale taky se tam příjemně spí. Jo a na letišti SUPROVĚ vaří! Za 360 taiwnaských dolarů (tzn asi 250 Kč)  se dva hladové krky královsky najedly. Nejlepší vegetariánská čína na světě pro mě a mňam hovězí polívka pro Matěje. Zní to legračně šetřilsky, ale backpackers to ocení.

Taipei také přestupujícím cestujícím nabízí free tour po městě. Nasednete do mini pidi autobusu s čínským průvodcem a jede se. „This tour is donated by our great government. Our government is very good. We like democracy!“ Tak nějak celá jízda začala a v tom samým duchu pokračovala. Navštívili jsme třeba památník Ho Či Mina a další spoustu jiných národ oslavujících památníků a nakonec druhou největší stavbu na světě 509 metrů vysokou stavbu Taipeiskou 101. Z celé prohlídky jsem si odnesla následující. Taiwanci nemají rádi Číňany a Japonce. Taiwanci milují svoji vládu a národní hrdiny. Město Taipei mi na první pohled přišlo jako jedna velká dálnice s byty okolo ní. Ale kdo ví, musím se tam ještě někdy kouknout.

Let z Taiwanu se zastávkou v Austrálii byl příšerný. Podle mě trval minimálně 190876584 let a moje svaly plakaly a křičely po pohybu. Nicméně pohled na Nový Zéland to celé nějak vygumoval. Ostrovy z letadla vypadaly jako nádherná krajinka pro vláčky. Přivítalo nás tady voňavé jaro 🙂

Když letíte přes půl světa…

Neberte si moc knížek, stačí jedna nebo Kindle. Budete unavení a číst bude trochu nad vaše síly (nad moje bylo a to jsem četla výtečnou detektivku).

Přibalte si iPod, pomůže vám zapomenout, na to že jste v letadle.

Nezapomeňte na vodu, v letadle bývá sucho a v polospánku se vám otravovat letušku opravdu nechce.

Vykašlete se na výhled z okýnka ( i když ten nad Zélandem stál za to!) je příjemnější mít prostor se protáhnout.

Nestyďte se zabrat 4 sedadla v prostřední uličce. Když to neuděláte vy, udělá to někdo jiný a relativně příjemně se vyspí, vy ne!

Komu vadí klimatizace, vemte si třeba čepici. V letadle fouká. Brrrr. I na letištích fouká. I na Zélandu vlastně fouká 🙂

Spát na letišti je samo o sobě trest. Zachumlejte se do spacáku! Je jedno, že ležíte na zemi a vypadáte divně.

Dlouhý let a strach z něj neřešte alkoholem. Pomůže vám to maximálně z Evropy do Asie, ale z Asie do Austrálie či na Zéland vám bude leda tak hrooozněě a dlouuuuho špatně.

Jo a nevšímejte si, že píšu s chybami.

2 thoughts on “tenhle nadpis měl vymyslet Matěj…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s