Money, money, money must be funny in the Indian men’s world

Je úterý 8. 11., už se mi to tady chýlí ke konci, deset dní a šlus. Vyberu si posledních 20 000 rupií z bankomatu, samý tosícovky a pětikila. “Do you want to print a reciept?” ptá se mě bankomat. Jasný že ne, šetřím lesy. Nájem, jídlo, voda, kokosy:), dárky, taxík na letiště a možná mi zbude i na nějakou knížku… 🙂 Jenže, to bych nesměla být v Indii. V zemi, kde vše funguje tak trochu jinak. Pokud existuje nějaký bůh/bohové (tady jich úctívají minimálně 36 000 000 hiduistických, 1 Aláh, 1 Bůh, 1 Budha ), tak Indie byla stvořena jako jejich ZOO. A pak všecky ty exponáty někdo vypustil z klícek. Třeba New Delhi bych typla na pavilov opic, kde nikdo moc neuklízí.

Popular-Delhi-Street-Scene.jpg

A jak mě tahle úžasná i otřesná země překvapila tentokrát? Místní vláda se rozhodla, že udělá báječné překvapení nejen pro mě, ale i pro všech 1,25 miliard obyvatel. Indický premiér Narendra Modi udělal tvrdý krok proti black market money (předpokládá se, že až 20% hotovosti mezi lidma jsou nezdaněné peníze). Ve středu 00:00:01 Indie devalvovala všechny 1000 a 500 bankovky. Tudíž se z mé peněženky narvané bohatstvím stala peněženka plná zbytečných papírů. Ouch. A v ZOO nastal zmatek. Ne že by tady už nebyl, ale tohle byl a stále je normální indický zmatek krát 10:)

V Goa byla informace o devalvaci oznámena plus mínus půl dne před plánovanou akcí. Což nahnalo spoustu Indů do zlatnictví, obchodů s elektronikou, prodejen motorek. Prostě to co se plánovalo možná někdy jednou koupit, se koupilo hned a klidně dvakrát. Hlavně se zbavit hotovosti. Někdo nakupoval ze strachu o svoje úspory pod polštářem, jiní se potřebovali zbavit nezdaněných peněz. Neskutečná podívaná! Výprodej kuřat v Kauflandu je slabý odvar. Kdyby měli ve zlatnictvích mrazáky, skončí v nich nejedna baculatá paní v sárí:)

image.jpg

Následující den, ve středu, se sice situace uklidnila, ale byl to jasný klid před bouří. Banky byly zavřené – připravovaly se na čtvrteční masakr. Bankomaty nefungovaly, většina z nás po kapsách hledala veškeré platné peníze – 100, 50, 20, 10, dokonce i mince. Já jsem měla přesně 233 rupií, takže jsem byla docela za vodou, na dva dny jídla to stačí a prostě si nekoupím svůj každodenní kokos. A zítra si peníze vyměním, no big deal.

Ve čtvrtek dopoledne jsem si to štrádovala do banky, usměvavá, naivní, tetelící se při představě, že dnes půjdu nakupovat dárky:) První banka zavřená, nemají peníze. Druhá, třetí….. sedmá banka otevřená, ale už nemají peníze. Moje naděje svitla při objevení nekonečné řady vedoucí do jakési hlavní banky v Goa. Skvělé, tady peníze určitě mají, jinak by tady přece nestálo tolik lidí. A měli! Během nekonečného stání jsem si na dvěřích (asi milionkrát) přečetla oznámení, že limit výměny na osobu jsou 4000 rupií a s největší pravděpodobností na vás stejně nezbydou žádné drobné, takže čekejte 2×2000. Postavila jsem se do hada, četla si knížku a pomalinku jsem se posouvala blíž a blíž k pokladu. Asi po čtyřech hodinách jsem se konečně ocitla před strhanou, ale stále se usmívající paní za přepážkou. “Hello, I need to change at least some money.” Mezi mojí prosbu a reakci mojí zachránkyně se vtlačilo asi 5 urputnějších žadatelů než já. Já se prostě na Indy a jejich cpaní se kamkoliv nechytám. Raději volím taktiku “důležitě čekám”, kdy co nejvíce využívám svoji výšku a barvu kůže. Většinou se nade mnou někdo velmi rychle smiluje. Tahle paní nebyla vyjímka. Vysypala jsem jí na stůl celé své jmění. A to i přesto že je limit výměny 4000… jsme v Indii, tady je možné vše a nic. Pro mě to tentokrát bylo nic. A proč? Dokažte (bez internetu), že jsou ty peníze vaše, že je vám za úplatek nedal vyměnit třeba nějakej Patal Dhamal na rohu Maháthmá Gandí Road. Jednoduše, paní po mě chtěla mimojiné i LÍSTEČEK Z BANKOMATU jinak mám smůlu. Odešla jsem s prázdnou. Ani ty 4000 na mě už nevyšly.

8015466-3x2-700x467

Když se chce, bez platných peněz to taky jde:) Nájem jsem zaplatila v už neexistují měně, dárky jsem nakoupila s lehkou přirážkou za to, že platím bezcenýma papírama. A při platbě mojí poslední stovkou mi paní pokladní nedokázala vrátit 40 rp nazpět, přidala mi k nákupu cosi té hodnoty a s výrazem ber nebo nech bejt začala obsluhovat dalšího zákazníka. Ti co měli štěstí a zbyly na ně nové 2000 bankovky se tak či tak ocitli v patové situaci – nikdo neměl drobé na vrácení. V restauracích se jedlo a pilo na sekeru, nechali jste v restauraci svoje telefinní číslo a jméno a bylo to. V obchodech se od 30 rupií dolů vracelo v bombónech (normálně se dobrůtkama vrací pod 5rp). Většina bankomatů je dodnes bez peněz. V bankách jsou stále nekonečné řady, občas se tam strhne bitka. Prostě Welcome to India, tohle jinde nezažijete:)

BTW: V Indii je dodnes zmatek myslím, že pro spoooustu lidí to není vůbec legrace.
BTW2: Fotky jsem postahovala z netu, páč mi v Indonésii někdo ukradl foťák.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s