Jak jsem řekla “ANO!”

Dostat se na indickou svatbu je pro mě splněný sen. Když se mě moje indická rodina zeptala “Petra, we are going for a wedding of our cousin, do you want to join us?”… tak jsem bez váhání a s ohromným úsměvěm řekla “ANO!”

Svatba byla malá, pouhých 250 lidí. Na větší jsem v životě nebyla:) Nevěsta byla nádherná, ženich jakbysmet. Vše bylo krásné a kýčové. Hosté málo pili, hodně jedli, tančili bollywoodské tanečky, smáli se… prostě pravá indická rychta. Bylo to nezapomenutelné.

1-04432

Mezi 250 Indi jsem byla jednoznačně nejvyšší, nejbělejší a s nejkratšími vlasy (popravdě, měla jsem v té době na hlavě asi 3 milimetrový účes… naštěstí mi to už trochu dorostlo). Vyčnívala jsem, a to doslova.

Po měsíčním detoxu (do Indie jsem si totiž jela pročistit hlavu i tělo) a třech malých pivech jsem na svatbě zářila. Nejen, že mi zčervenaly tváře, ale byla jsem opravdu zábavný společník, tanečník…a v neposlední řadě jedlík zmrzliny.

Mého šarmu si nemohly nevšimnout ani tři tetky od vedlejšího stolu. Byla jsem pro ně perfektní cíl… a tak si mě při mojí, asi páté, cestě pro zmrzlinu odchytly. Nadšeně mě posadily na židli a najednou mě obklíčily tři usměvavé tváře. Byla jsem v síti nefalšovaných indických dohazovaček. Skvělé! Jedna z nich – ta nejhlavnější, začala výslech. V několika minutách projeli vše. Můj život, vzdělání, plat, počet dětí (to je potěšilo), věk (ten je fakt nepotěšil), vztahy v rodině, počet sourozenců, rodiče, širší rodina, jestli umím vařit, jestli umím vařit indická jídla (to se prej doučím:), váha, výška, proč mám tetování… a samozřejmě jsem je musela ujistit, že mi vlasy dorostou.

images-1.jpg

Kámen úrazu byla moje víra, tedy nevíra. Na otázku jestli jsem katolík jsem razantně odpověděla “Ne!”. Hlavní bába dohazovačka se ovšem nevzdala. Zkusila to tedy přes českou národní víru. Jako nejvíc ateistická země světa jsme taky neprošly. Pátrala dál. Hledala v paměti jestli jsme neměli českého papeže, jaké máme svaté, poutní místa, slavné kostely… bohužel jsem jí nebyla velkou pomocí. Ze zoufalství se zeptala, jestli slavíme Vánoce. Bingo! Měla konečně aspoň kapičku božství, kterou potřebovala pro další postup. Logicky si odvodila: “Petra slaví Vánoce –> Vánoce jsou křesťanský svátek –> Česká republika je křesťanská země –> určitě jsou katolíci –> Petra je z Čech –> Petra je vlastně katolík.

Po ujasnění si základních informací o mé maličkosti jsem se musela postavit, otočit se okolo a taky si mě vyfotily. Následně na řadu přišla technika – WhatsApp. Hlavní vyšetřovatelka založila WhatsApp skupinu, kam pozvala mimo dvou soukmenovnic u stolu i jiné kolegyně z oboru. Chvíli všechny vehementně bušily do displejů a občas něco řekly v místním jazyce.

Special-Indian-Wedding-Traditions.jpg

A pak… po chvíli napětí…. tadá… můj vyvolený na mě koukal z mobilu hlavní báby dohazovačky. Byl to docela mile, ale rozhodně ne sexy, vypadající Ind s knírkem. Prej to byl doktor, bratranec z třetího kolena a (tohle zdůraznili asi milionkrát) byl vyšší než já.

Podle nich to byl jasný match, podle mě tolik ne. Šla jsem si tedy pro další zmrzlinu a ztratila se v davu:)

BTW: O své dredatější polovičce jsem se samozřejmě zmínila, a ne jednou. Ale jakoby si tety vždy přesně v tu chvíli vyply uši.

Je víc než pravděpodobné, že jsou v textu chyby, přeci jen je to „bad grammar blog“. Nepíšu takhle záměrně, ale jinak to neumím. Klidně mi do komentu napište (please, be gentle), co mám opravit:). Děkuji.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s