Port Macquarie aneb jak je to s těma koalama

I’m sorry, I’m just to lazy to type in English. But I ll do it later on. Once I retire or something:)

koala v nemocnici

Do Port Macquarie jsme se dostali vlastně úplně náhodou. Bylo už k večeru a poslední stop – ulítlá angličanka Apple, která se nejen podělila o informace typu kolik v Australii stojí kokain, ale ukázala nám i první stádo živých klokanů – sem mířila na pracovní schůzku. A tak jsme v tomhle městěčku nakonec skončili pár dnů taky.

Město, ve kterém dnes žije malinko přes 41000 obyvatel najdete na východním pobřeží Austrálie. Historie přístavu Macquarie nesahá staletí do minulosti, ale o to zajímavější je. První evropská noha sem vkročila roku 1818 a jen o tři roky později se místo hemžilo nově navezenýma trestancema. Díky relativní izolovanosti, hustým lesům okolo a aboridžincům ochotným chytat uprchlé vězně z kolonie za tabák a přikrývky měli utečenci jen pramolou šanci se dostat pryč. Vězni byli většinou odsouzeni na doživotí, měli omezená práva a jakékoliv porušení pravidel bylo odměněno krutým bičováním. Port Macquarie tehdá nebylo místo ani pro nejotrlejšího backpackera:) Od roku 1830 se sem mohli stěhovat i netrestanci a město se začalo pomalilinku tvarovat do podoby, jakou má dnes. Milá, trocha ospalá destinace plná důchodců, slunečných pláží a koal.

Další místní zajimavostí je fakt, že právě tady byla úspěšně vypěstována první rostlina cukrové třtiny v Austrálii. Port Macquarie je tudíž porodnice druhého největšího vývozce cukru na světě, kterým dnes Austrálie bezesporu je.

Pokud zrovna nejsi milovník agrohistorie či nadšenec hledající staré věznice asi si baťůžek nebalíš a Port Macquarie jsi si do svého cestovního itineráře nepřipsal. Ale snad tě nalákám na nejroztomilejší zvíře na světě. Ano, mluvím o koalách. Najdete zde totiž jedinou oficiální výhradně koalí nemocnici v celé Austrálii. Nemocnice byla zložena v roce 1973 manželským párem koalích nadšenců – Jean a Max Starr. Ti se nejprve ve svém volném čase starali o zraněné koaly, později jejich snažení zoficiálnili a zvnikla nezisková organizace Koala Preservation Society. Dnes má nemocnice přes 100 dobrovolníků, a jen dva placené zaměstnance – supervisora a sběrače eukaliptových listů. Je možná i čtyřtýdenní dobrovolná stáž, takže co ty na to?:) Pro návštěvníky je každý den ve tři hodiny odpoledne připravená prohlídka, kde se dozvíte plno informací nejen o chodu této kouzelné kliniky, ale i o koalách samotných. Vstupné je dobrovolné.

Koala patří mezi vačnatce a tak jako klokan má kapsičku, koala v Austrálii žije už minimálně 15 milionú let! Na pokraj vyhynutí se dostala až po příchodu člověka nové doby – Evropanů. Na konci 19. a začátkem 20. století se stal koalí kožíšek nutností pro kdejakou paničku z vyšších vrstev. Pro představu v roce 1927 bylo v jednom jediném měsíci v Queensland (stát Austrálie) zabito 584738 koal. Naštěstí mělo několik málo lidí rozum a koala se dostala na seznam chráněnýh zvířat. Tuhle australskou ikonu těžko uvidítě v přírodě, přijde mi, že je v Austrálii víc plyšových koal než těch skutečných. I dnes se necitlivé kácení eukaliptových lesů odráží na koalí populaci a na jejím zdravotním stavu.

Koalí nemocnice ročně ošetří až 300 zraněných/nemocných koal ročně. Nejčastější důvody hospitalizace jsou přímo či nepřímo způsobeny člověkem, patří mezi ně srážka s autem, pokousání psem a poslední dobou velice často i chlamydie. Nene, není třeba se zděšeně chytat za hlavu. I přesto že je chlamydie sexuálně přenosná choroba a může za ní človek, důvod je složitější než jen zvědavý puberťák. Bakterie chlamydie jsou u koal přirozeně přítomné a zdravá koala se s nimi hravě vypořádá. Bohužel i přes zdánlivě „mám to na háku, dám si další toxický eukaliptus“ vzhled jsou koaly velice citlivé na jakékoliv změny. Reakce jejich imunitního systému na stresovou situaci je jednoduchá – přestane fungovat a koala dostane chlamydii. Neléčená verze choroby vede k oslepnutí, zánětu rozmnožovacách orgánů a smrti. Ztráta domova, hodně koal na malé ploše, nedostatek potravy, posekání domovského stromu… to vše je způsobeno nerozumným kácením lesů.

Jak všichni víme, koala se nacpává jen a jen eukalyptem, pochutná si na listech, kůře, květech… které jsou pro ostatní zvířata toxické. Slovo Koala v jazyku původních obyvatel Austrálie Aboridginců znamená Málo vody. Koala skoro nepije. 65% eukaliptového listu je voda a těch něco málo živin co v eukaliptovém listu najdete si koala šetří jak jen to jde. Tohle zvířátko má vlastně báječný život. 18 hodin spí, když nepochrupuje tak jí a v době páření se stará o zachování rodu. Koalomámy mají jedno mládě, o které se starají téměř do dvou let. Když je koalímu miminku zhruba 35 dní a vypadá jako divná růžová mimozemská fazolka, tak nějak vyleze z maminky a mini packama se vyšplhá do její kapsy. Tam je dalších 8 měsíců a teprve pak se narodí to roztomilé huňaté a neodolatelné medvídě, které uvidíte na zádech samice. Malé koale je zprvu plně závislé na mateřském mléku a toxické eukaliptové listy by nedokázalo strávit. Mládě je později krmeno speciální směsí zvanou „pap“, což je vlastně nechutná slátanina koalých výkalů. Tahle maminčina pochoutka pomůže koalátku vytvořit v trávícím systému bakterie, které mu umožní jíst toxické eukaliptové listy. Dospělá koala žije samotářský a lehce izolovaný život ve své domácí komunitě. Běžně se dožívá okolo 15 let.

Líbil se ti článek? To mě těší. Poděl se o něj, dej mu like.

Marihuana, Ginkgo, Argan, Tilia & Kawakawa

Není angličtina zrovna tvůj šálek čaje? Pod fotkou se článek servíruje i v češtině.

Plants mentioned in the headline are my favourite plants, and all of them have almost miraculous medical effects. Every one of them has interesting background, history of use and plays important part of the traditional medicine through different cultures around the world. Most of them, except endemic Argan tree, are also easily found in New Zealand. This article will introduce you a sacral Maori plant – panacea Kawakawa tree.

Kawakawa, scientific name Macropiper excelsum is also know as Pepper tree. It used to be widely used in traditional Māori medicine called Rongoā. The Maori word Kawakawa simply refers to the bitter taste of the leaves. There is also a conjecture, that when Māori first came to New Zealand, they named the plant ‚Kawakawa‘ because they recognised that the plant was a close relative of Kava tree widespread in tropical Pacific.

Only very little information is available on how the Maoris utilised their native Kawkawa ritually,  apart from the drinking of a beverage known as ‚kawa‘ made from the roots and leaves, also the use of kawakawa in religious ceremonies. This lack of information is due to a cruel persecution of the Maori tohungas (local healers/shamans), when traditional rituals were banned by New Zealand Government in 1907. Traditional recipes and medicines passed from generation to generation until then were buried with very last shaman as a result of this clever anti-pagan law.

Kawakawa is a small evergreen shrub-like tree growing to six metres tall with dense branches. It is commonly found in shady gullies and on the rocky coastal areas. I have found it almost impossible to plant it at home. It is easily recognised by its vivid green aromatic heart-shaped leaves and jointed stems, which resemble bamboo stalks. Kawakawa leaves are ofter badly holed by caterpillar Cleora scriptaria. Tiny male and female flowers are upright spikes and grow on separate trees. Kawakawa orange berries are tasty food for forest birds. Yummy.

Through its many healing properties the Kawakawa is known as ‘the pharmacy of the forest’. Here is a shorted list of Medicinal Uses.

Externall use is great for/as :

  • mild insect repellent
  • desinfection for insect bites, sand-flies, mosquitoes & bug bites
  • helps againts eczema, skin rashes and skin infections
  • poor circulation, varicose veins
  • speeds up healing of bruises, swellings, boils, ringworm,
    scalds and sun burn, cuts, sores, abscesses, wounds, abrasions
  • aches & pains, rheumatism, neuralgia, arthritis

Internal use is great for/as:

  • a blood purifier
  • memory
  • chest complaints, coughs, colds, bronchitis
  • kidney and bladder complaints
  • digestive system, worm infestation
  • stomach ache, bloating
  • chewed leaves and fruits helps with toothache

No wonder it’s one of my favourite plants.

If you liked this article, please hit the share button at the bottom of the page. Thanks.

Kawakawa leaves - close up

Not a fan of Czech language? Scroll up for English.

Rostliny vyjmenované v nadpisu článku patří mezi mé nejoblíbenější, všechny mají téměř zázračné lékařské účinky. Každá jedna z nich má zajímavý příběh, historii užívání a hraje důležitou roli v lidovém léčitelství napříč různýma kulturama po celém světě. Všechny z nich, kromě endemického Arganu běžně najdete i na Novém Zélandu. Několik následujících řádků vám představí posvátnou maorskou rostlinu a všelék – strom Kawakawa.

Odborně se Kawakawa jmenuje Macropiper excelsum, ale je známá i jako Pepřový strom. Bývala základní kámen tradičního maorského léčitelství, kterému se říká Rongoā. Maorské slovo Kawakawa vychází zřejmě z trpké chuti listů rostliny. Nicméně existuje i domněnka, že jméno je odvozené od rostliny Kava, která roste hojně na Pacifických ostrovech a je blízká příbuzná novozélandské Kawakawa. Proto ji prapůvodní Maoři pojmenovali Kava, ale jinak:).

Bohužel se dochovalo jen malililinko informací, jak přesně byla Maori Kawakawa využívána . Jistě se ví jen to, že se při rituálech a náboženských oslavách pil nápoj vařený z listů a kořenů rostliny zvaný ‚kawa‘. Za tenhle smutný nedostatek informací můžeme poděkovat novozélandské vládě, která v roce 1907 zakázala jakékoliv používání lidového léčitelství. Místní maorští šamani a léčitelé zvaní tohungas byli krutě trestáni za používání přírodní medicíny, o tradičních rituálech se netřeba ani zmiňovat. Díky tomuhle báječnému protipohanskému zákonu byly recepty a vědomosti předávané z generace na generaci pohřbeny s posledním šamanem.

Kawakawa je malý stále zelený stromo-keř dorůstající maximálně do výšky 6ti metrů. Běžně ho najdete v tmavých koutech lesa, nejraději se schovává v roklích a nebo na skalnatých částech pobřezí. Doma se mi ho vypěstovat nepodařilo. Snadno ho poznáte díky nádherně zeleným, voňavým listům ve tvaru srdce. Má velice husté větve, které se na kmen napojují podobně jako bambus – vypadají jak kdyby je tam někdo přilepil. Listy jsou většinou plné děr, jsou totiž pochoutkou pro místní housenky Cleora scriptaria. Nevelké samčí a samiččí květy rostou odděleně na stromech a vypadají jako zelené vyčuhující válečky. Plody Kawakawa – oranžové bobule jsou delikatesou pro lesní ptáčky. Mňam.

Díky spoustě léčivých vlastností si Kawakawa vysloužila přezdívku ‘lékárna lesa‘. Koukni na zkrácený seznam k čemu všemu se používá.

Externí použití:

  • repelent proti hmyzu
  • desinfekce na kousnutí koumárem, písečných mušek, štěnicí a celkově na kousnutí hmyzu
  • pomáha proti ekzému, vyrážkám, kožním zánětům
  • při špatnému krevním oběhu či křečových žílách
  • zrychluje hojení modřin, otoků, vředů, pásového oparu, abscesů, řezných ran, odřenin, pomáhá při opaření a spálení sluncem…
  • zmírňuje bolest při revmatismu a artritidě

Interně se používá:

  • k pročistění krve
  • na zlepšení paměti
  • při nachlazení, kašli, bolesti hrudníku a bronchitidě
  • uklidňuje trávící systém, používá se při parazitárních onemocněních
  • při bolesti břicha a nadýmání
  • žvýkání listů a bobulí ulevuje při bolesti zubů

Není divu, že patří mezi mé oblíbené rostliny.

Líbil se ti článek? Tak to je skvělé, poděl se o něj se světem a klikni na modré FB tlačítko dole.