Little Kiwi secret / Malé novozélandské tajemství

Angličtina není tvoje parketa? Pod fotkou je vše v češtině, jupíííí.

New Zealand become super popular touristic attraction after launching very successful tourist campaign – 100% Pure New Zealand. Kiwiland is amazing (but quite overpriced) destination for almost 3 millions of tourist per year, about 200.000 of them are backpackers (WHO). Stunning landscape, friendly locals, breath-taking beaches, surfing paradise, whales, penguins, kiwis, mountain parrots, extreme sports…. list is never ending. Just put on your flip flops, get your sunnies so fun and adventure can start! Or am I wrong?

No one really talks about Kiwi winter. No wonder, fun and adventure are shivering under blankets waiting for summer (same like everyone else). New Zealand weather is extremely variable from season to season, from end of the country to the other, sometimes even from day to day. Aotearoa has four different seasons same as in Europe, but reality feels bit different. You find amazingly awesome looong summer here and unpleasantly drawn-out depressing winter. Brrrr… Nearly five months of waiting for nice weather made more then one european cry. Are you wondering how? New Zealand is one of many Pacific Islands after all and Auckland’s temperature doesn’t drop under a zero all year long, right? However Kiwi winter is unbearable for unexpected reason – its inside! Its in your bed, your living room, bathroom, at work, in restaurants, coffee houses, pubs, simply everywhere.

Idilic looking summer houses at the first sight turn to be not so idilic fridges or even worst freezes during a winter time. Kiwis seems to be quite proud to their DYI and building skills. Every other local building company has big „100% kiwi owned“ sign on its huge 4WD shiny truck. But in my eyes, even Bob Builder would be dangerous competition to them. Kiwi houses don’t have double glazing, any insulation, heating is not common at all. Buildings are generally are very damp, drafty as well as wet. According to WHO (World Health Organisation) standards ideal indoor temperature is about 20-21C, recommended minimum temperature is 18C. NZ homes are on average 12-13C! Only places where you can warm up your deadly cold body are nursery schools and retirement houses with legal minimal temperature only 16C.

High level of humidity combined with very poor buildings is also a heaven for mould. More than one third of houses here contains visible mould. New Zealand revels you an absolutely new perspective of what being mouldy mean. You get mouldy absolutely unexpected things like books in bookshelf, summer dress in your wardrobe or even cap of your toothpaste… If you have dreadlocks, (trust me) better stay away from any water, otherwise you will get mouldy your lovely hairstyle too:) Thanks to all this, asthma is the most common cause of hospital admission for children in New Zealand, 50 hospitalisations a day. For lots of people having a cold is some kind of normal winter state, which they will not get rid off until summer

Cold or feeling cold is one of the hot topics of conversation this time of the year. New Zealanders often respond to this subject „Hard up, bro“. Which is quite ironic because I know for a fact that many of them sleep with electric blanket (yes, same as your grandma used to have), have a hot water bottle at night, watch TV fully dressed (like for skying:) and covered in blankets. But no need to worry, only Quatttuor-decillion sleeps till looong summer is here again. Hurray!

BTW: Funny (and really weird) Kiwi tip how to insulate your house. Take a bubble wrap, cut it to the size of your windows, spray some water on your windows and press the bubble wrap on the wet window bubble side down. You probably not gonna see anything much thru them, but if you get bored you can pop and pop and pop and pop…and pop till next summer:)

Interesting reading? Give it a thumb up.

NZ_advert for a rheumatic feverNot a right language? Scroll up.

V roce 1999 byla spuštěna jedna z nejúspěšnějších reklamních kampaní světa, reklama na Nový Zéland – 100% Pure New Zealand. S turisty se roztrhl pytel a z celé země se stala nádherná, leč předražená turistická atrakce. Zéland navštíví téměř 3 miliony výletníků za rok a počet bacpackerů s Working Holiday vízama se šplhá k téměř dvěstě tisícům. Úžasná příroda, milí lidé, krásné pláže, ráj surfařů, velryby, tučňáci, kiwi, vysokohorští papoušci, extrémní sporty… seznam je nekonečný. Stačí si obout žabky, najít sluneční brýle a hurá za dobrodružstvím! Nebo se pletu?

O zimních měsících na Zélandu se nikde nepíše. Dobrodružství a sranda jsou totiž zachumlány v dekách a čekají na léto, stejně jako všichni ostatní. I přesto, že má Nový Zéland teoreticky čtyři roční období, prakticky jsou jen dvě. Teplé, méně deštivé, úžasně dlouhé léto a sychravou, upršenou depresivní zimu. Pětiměsíční čekání na teplo přivedlo nejednoho evropana k zoufalství. Nejde vám to do hlavy? Zéland je přeci jeden z ostrovů v Pacifiku a v takovém Aucklandu teplota neklesne pod nulu jak je rok dlouhý. Místní zima je nesnesitelná z nečekaného důvodu – je uvnitř! Ve vaší posteli, obyváku, koupelně, v práci, v restauraci, kavárně, prostě všude.

Často na první pohled idilicky vypadající domy se v zimích měsících mění na ledničku, v horším případě mrazák. Kiwi (obyvatelé Zélandu) jsou náramně hrdí na své stavitelské umění, každá druhá stavbařská firma má na svém ohromném 4WD trucku velkým písmem napsané „100% kiwi owned“. Nicméně podobnou firmu by si zde mohli založit i Pat a Mat a často by konkurenci strčili do kapsy. Místní domy neznají dvojité okna, izolaci, topení, všude táhne a je vlhko. Podle WHO (World Health Organisation) je ideální teplota v domě okolo 20 – 21C, za minimum se považuje 18C. Běžná teplota ve většině novozélandských domech je 12-13C! Jedinou vyjímkou jsou školky a domovy důchodců, tam se člověk zahřeje při předepsané minimální teplotě 16C.

Vysoká humidita s kombinací nekvalitních staveb jsou samozřejmě i rájem pro plíseň. Najdete ji na místech, kde by jste ji nečekali. Přes zimu vám hravě splesniví knížky v knihovně, letní šaty ve skříni a nebo třeba vršek od zubní pasty. Usušit prádlo bez sušičky se stává nadlidským výkonem. Pokud máte dredy – utíkejte před vodou jinak vám do léta neuschnou:) V chladných měsících je astma nejčastější příčina hospitalizace dětí v nemocnici. Nachlazení je pro mnohé normální zimní mode ze kterého se vykurýrují až v létě.

Chladno a pocit zimy je v tuhle roční dobu jedno z nejčastějších témat konverzace a jako cizinec se nejednou setkáte s větou „Hard up, bro“. Jako bábovka si ovšem připadat určitě nemusíte. Nejeden kiwi spí s elektrickou dekou (přesně s tou co má i vaše babička), gumovou flaškou naplněnou teplou vodou a na televizi se kouká oblečený jako na svah a zabalený v dece. Pro představu moje zimní pyžamko jsou teplé ponožky, podvlíkačky na SNB, tepláky, tílko, tričko, mikina s kapucí, čepice pod kapucí, čepice na kapuci a šála. Jako přikrývku mám kvalitní spacák, dvě huňaté deky, při obzvlášt chladných nocích mě zahřívá i gumová flaška plná teplé vody. Už jen bambilionkrát se vyspím a bude tady léto, jupíííííí.

BTW: Letos se v novozélandských médiích setkáte s tipem, jak si super levně zaizolovat dům. Aktuálním hitem je bublinková fólie!! Stačí namočit okna, na vlhký povrch připlácnout bublinkovou stranu fólie a je to. Sice toho přes okna moc neuvidíte, ale nezmrznete a do léta můžete práskat.:)

Fajn článek? Poděl se o něj.

Christchurch – damaged and rebuilt / Christchurch – zničeno a znovu postaveno

„Cože? O čem to píše?“ pokud ti tohle proběhlo v hlavě při pohledu na anglický text, pod fotkou tě čeká překvapení – český překlad.

I’m from a town, where minor earthquakes or tremors are quite often so occasional Auckland’s bum shakes doesn’t really bother me. But Christchurch’s story  is completely different. The February 2011 earthquake was powerful natural even, that seriously damaged the largest city of South Island. This tragedy killed 185 people and caused widespread damage across Christchurch – New Zealand’s second most populous city. The magnitude 6.3 earthquake hit the Canterbury Region on 22nd of February, it occurred during lunchtime on a weekday when the CBD was busy. It followed nearly six months after strong earthquake (7.1 magnitude) on September 2010, which caused significant damage, but no direct fatalities.  While the most severe shaking  of February quake lasted only 12 seconds, the vicinity and depth of its location to Christchurch in addition to the previous quakes were the reason for so much destruction. Total cost was estimated about NZ$15 billion, however by April 2013, the total estimated cost had ballooned to NZ$40 billion.

A Central City Red Zone was established on the day of the earthquake as a public exclusion zone in the Christchurch Central City, the very last last cordons were removed on 30 June 2013, 859 days after the earthquake. Its know as a Red Zone now. Of total 185 victims, 115 were killed in multi storey office Canterbury Television building, 18 died during collapse of Pyne Gould Corporation building and another 11 were lost when bricks fell on Red Bus 702. Ad addition another 41 people have died in various locations around whole area. Ages of the victims ranged from 5 weeks to 86. 

The earthquake brought down many buildings, especially older brick buildings. Many heritage buildings were heavily damaged – including the Provincial Council Chambers, Lyttelton Timeball Station, iconic Christchurch Cathedral and the Catholic Cathedral of the Blessed Sacrament. Among the modern buildings irrevocably damaged was Christchurch’s tallest building, the Hotel Grand Chancellor. More than half of the buildings in the central business district have had to be demolished. If you want to see how Christchurch looked before this tragedy, quickly check a google maps. It hasn’t been updated yet, so you can compare it with images below this post to see a shocking difference. 

Do you have question „So what am  I going to do there now?“ in you mind? Here is the answer. Chch (=shortcut for Christchurch is already changing more rapidly the any other NZ city and the spirit of rebuilding and pace of change is everywhere. You will find interesting arty spaces next to half demolished buildings, cool bistros shops in site containers or coffee shop made entirely from old wooden pallets. Everything seems to be contemporary, „good for now“, in progress and it gives the city indescribable freshness. Visiting the country’s second largest city as is being reborn is both inspiring and interesting.

Few must see attractions are listed below.
Botanic gardens covering riverside 30 hectares with 10 000+ specimens of plants.
Canterbury Museum with wonderful collection of items, including Maori greenstone pieces on display.
Art Centre – its always fun (for me).
Cathedral Square is place where the buzz is happening. Dominant of the square, Christ Church Cathedral was badly damaged during the earthquake and is closed now. The square is the main meeting point where people take their inch breaks. There are huge set of chess for anyone to play. Since 2000, The Chalice, the modern sculpture made up of forty-two leaf patterns featuring different native plants has stood in the square. You also find strange cottage made from plants with view to the damaged cathedral there. 

Even if New Zealand’s cities feels like without any history for european traveller, Christchurch is worth to see not only for vibe in the streets but also to get the feel what mother nature can do. BTW: Don’t forget your raincoat and gum boots, its rather rainy there. 

Interesting reading? I’m happy to hear it, share it with the world and hit the button.  to be demolished

Wrong language? Scroll up for English my Dear.

Pocházím z města, kde nejsou otřesy půdy žádnou vyjímkou a tak mě nějaké aucklandské zachvětí nevyvede z míry. Ale zemětřesení v Christchruch, to je docela jiné povídání. Únorové zemětřesení v roce 2011 byla přírodní katastrofa, která srovnala se zemí velkou část největšího města Jižního ostrova. Při této tragédii zahynulo 185 lidí a centrum druhého nejlidnatějšího města NZ bylo téměř pohřbeno. Zemětřesení o síle 6.3 stupňů Richterovy škály zasáhlo region Canterbury 22. února během obědové přestávky uprostřed týdne když bylo centrum města plné lidí. Asi 6 měsíců před touto přírodní katastrofou bylo město otřeseno ještě silnějším zemětřesením (7.1 magnitudy), které sice zničilo několik budov, ale škody nebyly až tak hrůzostrašné. Nejsilnější otřesy únorové tragédie trvaly pouhých 12 sekund, ale epicentrum bylo tentokrát mnohem blíž k městu a blíž k zemskému povrchu, do toho se přidala už tak narušená statika budov…. Christchurch se shroutilo jako domeček z karet. Celková škoda byla vyčíslena na NZ$15 miliard, ale jen v březnu se celá suma vyšplhala k šíleným NZ$40 miliardám. 

Ještě v den tragédie byla v centru města vyznačena a hlídána takzvaná Central City Red Zone (červená zóna), kde byl přísný zákaz vstupu veřejnosti. Poslední kondor byl odstraněn 30. července 2013, tudíž 859 dní po zemětřesení. Z celkového počtu 185 mrtvých bylo 115 pohřbeno pod multipodlažní budovou televize Canterbury, dalších 18 duší umřelo během kolapsu korporátní budovy Pyne Gould, 11 osob přišlo o život v červeném autobuse číslo 702, na který popadaly cihly. 14 lidí umřelo tak nějak všude možně. Věk obětí byl od pěti měsíců do 86 let. 

Jak jistě tušíte, zemětřesení smetlo ze světa spoustu budov, hlavně starší cihlové domy to neustály. Mnoho (na Zéland) historických památek bylo poškozeno či zničeno, vyjmenuji alespoň ty nejikoničtější –  Provincial Council Chambers, Lyttelton Timeball Stanice (budova s mega divnýma hodinama), Christ Church Katedrála a Katolická Katedrála Největší Svátosti. Z novějších budov byla nenávratně zničena například i ta nejvyšší v Christchurch – Hotel Grand Cancellor. Víc než polovina všech staveb v centru města musela být zdemolována. Pokud jsi zvědavý, jak Christchurch vlastně vypadal před zemětřesením, rychle koukni na google maps street view. Mapa ještě nebyla aktualizována, a můžeš ji porovnat to s fotkama pod článkem. 

Říkáš si „Co v tom městě vůbec zbylo“? Tady je odpověď. Chch (zkratka pro Christchurch) se doslova mění před očima. V ulicích je nejen vidět, ale i cítit změna, pokrok… všude se bourá, staví, opravuje. Vedle zdemolovaného domu tě překvapí úžasné bistro, obchody najdeš ve stavebních kontejnerech, na kávu můžeš zajít do kavárny postavené jen z dřěvěných palet.  Vše působí tak nějak dočasně, prozatimně, provizorně a právě to dodává  městu úžasnou a inspirující atmosféru. V Christchurch můžete pocítit pravé znovuzrození města, je to fajn. 

Pár „to musíš vidět“ míst…
V Chch je krásná Botanická zahrada o rozloze 30 hektarů a s více než 10 000 druhů rostlinek.
V Muzeu Canterbury najdete zajímavou kolekci věcí. Za zmínku stojí hlavně maorské šperky.
Art Centre, pokud máte rádi umění, nudit se tam nebudete.
Cathedral náměstí je hlavní centrum města. Tohle náměstíčko a hlavně jeho hlavní dominanta Katedrála Christ Church byla značně poškozena během zemětřesení, katedrála je stále zavřená. Náměstí je typické místo, kde se lidé čekají – takové pražské „pod koněm“.  Jsou tam třeba i gigantické šachy. V roce 2000 byla na náměstí umístěna moderní socha – The Chalice (Kalich). Je vytvořena z listů 42 různých novozélandských rostlin. A aby toho nebylo málo, na náměstí stojí a podivná chajda vyvořena z květin s výhledem na polorozbořenou katedrálu. 

I přesto, že většina zélandských měst na evropana působí poněkud plytce a bez historie, Christchurch stojí za to vidět. Nejen pro zvláštní energii v ulicích, ale hlavně proto, že si uvědomíte jak mocná je příroda a když si zamane dokáže v několika sekundách zničit to, co lidé stavěly století. BTW: nezapomeňte si pršiplášť a gumáky, často tam prší.

Zaujal tě tenhle článek? To mě těší, poděl se o něj s ostatními.

Marihuana, Ginkgo, Argan, Tilia & Kawakawa

Není angličtina zrovna tvůj šálek čaje? Pod fotkou se článek servíruje i v češtině.

Plants mentioned in the headline are my favourite plants, and all of them have almost miraculous medical effects. Every one of them has interesting background, history of use and plays important part of the traditional medicine through different cultures around the world. Most of them, except endemic Argan tree, are also easily found in New Zealand. This article will introduce you a sacral Maori plant – panacea Kawakawa tree.

Kawakawa, scientific name Macropiper excelsum is also know as Pepper tree. It used to be widely used in traditional Māori medicine called Rongoā. The Maori word Kawakawa simply refers to the bitter taste of the leaves. There is also a conjecture, that when Māori first came to New Zealand, they named the plant ‚Kawakawa‘ because they recognised that the plant was a close relative of Kava tree widespread in tropical Pacific.

Only very little information is available on how the Maoris utilised their native Kawkawa ritually,  apart from the drinking of a beverage known as ‚kawa‘ made from the roots and leaves, also the use of kawakawa in religious ceremonies. This lack of information is due to a cruel persecution of the Maori tohungas (local healers/shamans), when traditional rituals were banned by New Zealand Government in 1907. Traditional recipes and medicines passed from generation to generation until then were buried with very last shaman as a result of this clever anti-pagan law.

Kawakawa is a small evergreen shrub-like tree growing to six metres tall with dense branches. It is commonly found in shady gullies and on the rocky coastal areas. I have found it almost impossible to plant it at home. It is easily recognised by its vivid green aromatic heart-shaped leaves and jointed stems, which resemble bamboo stalks. Kawakawa leaves are ofter badly holed by caterpillar Cleora scriptaria. Tiny male and female flowers are upright spikes and grow on separate trees. Kawakawa orange berries are tasty food for forest birds. Yummy.

Through its many healing properties the Kawakawa is known as ‘the pharmacy of the forest’. Here is a shorted list of Medicinal Uses.

Externall use is great for/as :

  • mild insect repellent
  • desinfection for insect bites, sand-flies, mosquitoes & bug bites
  • helps againts eczema, skin rashes and skin infections
  • poor circulation, varicose veins
  • speeds up healing of bruises, swellings, boils, ringworm,
    scalds and sun burn, cuts, sores, abscesses, wounds, abrasions
  • aches & pains, rheumatism, neuralgia, arthritis

Internal use is great for/as:

  • a blood purifier
  • memory
  • chest complaints, coughs, colds, bronchitis
  • kidney and bladder complaints
  • digestive system, worm infestation
  • stomach ache, bloating
  • chewed leaves and fruits helps with toothache

No wonder it’s one of my favourite plants.

If you liked this article, please hit the share button at the bottom of the page. Thanks.

Kawakawa leaves - close up

Not a fan of Czech language? Scroll up for English.

Rostliny vyjmenované v nadpisu článku patří mezi mé nejoblíbenější, všechny mají téměř zázračné lékařské účinky. Každá jedna z nich má zajímavý příběh, historii užívání a hraje důležitou roli v lidovém léčitelství napříč různýma kulturama po celém světě. Všechny z nich, kromě endemického Arganu běžně najdete i na Novém Zélandu. Několik následujících řádků vám představí posvátnou maorskou rostlinu a všelék – strom Kawakawa.

Odborně se Kawakawa jmenuje Macropiper excelsum, ale je známá i jako Pepřový strom. Bývala základní kámen tradičního maorského léčitelství, kterému se říká Rongoā. Maorské slovo Kawakawa vychází zřejmě z trpké chuti listů rostliny. Nicméně existuje i domněnka, že jméno je odvozené od rostliny Kava, která roste hojně na Pacifických ostrovech a je blízká příbuzná novozélandské Kawakawa. Proto ji prapůvodní Maoři pojmenovali Kava, ale jinak:).

Bohužel se dochovalo jen malililinko informací, jak přesně byla Maori Kawakawa využívána . Jistě se ví jen to, že se při rituálech a náboženských oslavách pil nápoj vařený z listů a kořenů rostliny zvaný ‚kawa‘. Za tenhle smutný nedostatek informací můžeme poděkovat novozélandské vládě, která v roce 1907 zakázala jakékoliv používání lidového léčitelství. Místní maorští šamani a léčitelé zvaní tohungas byli krutě trestáni za používání přírodní medicíny, o tradičních rituálech se netřeba ani zmiňovat. Díky tomuhle báječnému protipohanskému zákonu byly recepty a vědomosti předávané z generace na generaci pohřbeny s posledním šamanem.

Kawakawa je malý stále zelený stromo-keř dorůstající maximálně do výšky 6ti metrů. Běžně ho najdete v tmavých koutech lesa, nejraději se schovává v roklích a nebo na skalnatých částech pobřezí. Doma se mi ho vypěstovat nepodařilo. Snadno ho poznáte díky nádherně zeleným, voňavým listům ve tvaru srdce. Má velice husté větve, které se na kmen napojují podobně jako bambus – vypadají jak kdyby je tam někdo přilepil. Listy jsou většinou plné děr, jsou totiž pochoutkou pro místní housenky Cleora scriptaria. Nevelké samčí a samiččí květy rostou odděleně na stromech a vypadají jako zelené vyčuhující válečky. Plody Kawakawa – oranžové bobule jsou delikatesou pro lesní ptáčky. Mňam.

Díky spoustě léčivých vlastností si Kawakawa vysloužila přezdívku ‘lékárna lesa‘. Koukni na zkrácený seznam k čemu všemu se používá.

Externí použití:

  • repelent proti hmyzu
  • desinfekce na kousnutí koumárem, písečných mušek, štěnicí a celkově na kousnutí hmyzu
  • pomáha proti ekzému, vyrážkám, kožním zánětům
  • při špatnému krevním oběhu či křečových žílách
  • zrychluje hojení modřin, otoků, vředů, pásového oparu, abscesů, řezných ran, odřenin, pomáhá při opaření a spálení sluncem…
  • zmírňuje bolest při revmatismu a artritidě

Interně se používá:

  • k pročistění krve
  • na zlepšení paměti
  • při nachlazení, kašli, bolesti hrudníku a bronchitidě
  • uklidňuje trávící systém, používá se při parazitárních onemocněních
  • při bolesti břicha a nadýmání
  • žvýkání listů a bobulí ulevuje při bolesti zubů

Není divu, že patří mezi mé oblíbené rostliny.

Líbil se ti článek? Tak to je skvělé, poděl se o něj se světem a klikni na modré FB tlačítko dole.

 

 

Tourists in Deer Capital / Turisti v hlavním městě jelenů

Je pro tebe angličtina tvrdý oříšek? Rozlousknutý článěk najdeš pod fotkou.

One of the most fascinating things in New Zealand is their ability to sell themselves as a country so well. They do have amazing nature – Im not gonna argue that. But (!!!) I can easily list heaps of other countries with amazing nature. What about Scottish raw landscape, Slovakian Tatra Mountains, Moroccan Sahara desert – all these places took my breath same as lake Tekapo in New Zealand. So how do they do it?

Tourism is important industry in New Zealand, directly contributing about 7.3 billion NZD (2013) to the national piggy bank each year. New Zealand cares about its visitors and visitors pay big amount of money back. Tracks are perfectly marked. Every little village has clean free public toilets, info board with brief history or even regular tourist info stage, map, tips where to go and what to see, (no, they don’t always have a pub). Towns and villages have usually some kind of nickname too. Locals are quite often active part of community and care for more then their own house. Lots of tracks or parks are simply made and cared by people in their free time. So you – my dear reader, get up and do something for your neighbourhood too! 😉

Village with bigger promo then village itself is Mossburn. It is a tiny town in very scenic area of South Island with the mountains of Fiordland nearby. There is literally nothing in the town – 237 (2006) inhabitants, one main road, one dairy shop, public toilets, garage, number of tractors and thats it. The town’s key industry is agriculture – cattle, sheep and mainly deer farms. I haven’t seen so many deer in one place before. New Zealand’s first deer farm was established at Mossburn in 1972 and deer industry is also the biggest employer in the township. Mossburn claims to be the deer capital of New Zealand and it’s very popular spot for hunters too. 

Did you like this deer article? Pass it forward…

Dairy Deer shop

Oups, wrong language? Scroll up for English version.

Jedna ze zajímavých vlastností Zélandu, která mě snad nikdy nepřestane fascinovat, je schopnost se výtečně prodat. Je tady nádherná příroda, o tom není pochyb. Jednoduše si ale dokážu představit spoustu jiných zemí s fascinující přírodou. Co třeba drsná skotská panoramata, slovenské Tatry či Sahara v Maroku – všechna tahle místa mě očarovala stejně jako místní jezero Tekapo. Co tedy Zéland dělá jinak?

Turismus je pro zélandskou pokladničku nesmírně důležitý, ročně do ní přinese okolo 7.3 miliard NZD (2013). Zéland se o své návštěvníky báječně stará a oni mu za to platí nemalé peníze zpět. Turistické stezky jsou perfektně značené. I malá vesnice má čisté veřejné záchody zadarmo, informační tabuli nebo přímo turistické informace se spoustou map, typů na výlet po okolí a historií dané lokality…. Většina měst či vesnic má i nějakou přezdívku. K nemalému zklamání, neplatí zde české pravidlo – na jednu vesnici alespoň jedna hospoda. Místní jsou obvykle aktivně zapojeni do dění v jejich okolí a je pozitivní vidět živý důkaz, že to jde zametat dál než za vlastním prahem. Nemálo turistických stezek, parků a arboter vzniklo právě díky nadšení a dobrovolné práci místních v jejich volném čase. Takže – čtenáři můj milý, šup šup hned se do něčeho taky pusť!;)

Vesnice, či spíše osada s větší reklamou než je její velikost je Mossburn. Miniaturní městěčko s úžasnými výhledy na hory v dáli najdete na Severním ostrově, kousek od národního parku Fiordland. V Mossburn samotném nic moc nenajdete – 237 (2006) obyvatel, jedna hlavní silnice, jeden obchůdek, veřejné záchody, opravna aut, moře traktorů a to je asi tak vše. Přesto něco za zmínku stojí. Mossburn žije farmařením, chovají zde dobytek, ovce a hlavně jeleny. V Mossburnu je doslova přejelenováno. První jelení farma zde byla založena v roce 1972 a jelení business zaměstnává drtivou většinu mossburňanů. Jeleni sem lákají i spousty lovců, ne nadarmo se Mossburnu říká Jelení hlavní město Zélandu.

Zaujal tě tenhle jelení článek? Pošli ho dál…